Kibitz
Dlouhých šestnáct let si musel anglický čtenář počkat na druhý román „pomalu píšící“ anglické prozaičky Susanny Clarkové, která debutovala fantasy bestsellerem Jonathan Strange & Pan Norrell. Čtenářské recenze této sedmi set stránkové prvotiny, které jako metronom tikají mezi jednou a pěti hvězdičkami, ukazují na jeden nesporný fakt: knihy Susanny Clarkové nejsou pro každého.
Cestopisy mohou evidentně být zajímavé i pokud jste nikam neodcestovali a vše si prostě vymysleli.
Chtěl jsem napsat parodii na nemohoucnost filosofování, ve které bych nevyjádřil zhola nic, pouze se točil dokola v kruhu hluboce znějících keců. Pak jsem si ale přečet Camusovo Mýtus o Sisyfovi a zjistil jsem, že nic takového už není potřeba.
Miliony eur, nekonečný konzum, digitální hnus a doživotně poškozené děti. Román francouzské spisovatelsky Delphine de Vigan otevírá téma produkce dětských internetových kanálů
První román Johna Fowlese brzy oslaví šedesátiny. Anglie se od té doby změnila k nepoznání, umění se neposunulo ani o píď. Jak se čte Sběratel dnes?
Villeneuvova Duna je nádherně natočená podívaná. Možná až příliš. Jako by byla pouhou ilustrací Herbertova románu. Příběh převypráví, do hloubky se ale dostat nedokáže.
Ti, kdo jihokorejský trhák s nevábným měkkýšovitým názvem ještě neviděli, nemusí mít obavy, o žádný dějový zvrat vás nepřipravím a na rozdíl od vymahačů pohledávek ani o žádný z vašich přebytečných párových orgánů. Vy jste to nevěděli? I těmi se dá zaplácnout díra v rodinném rozpočtu po pár nepovedených spekulacích na burze nebo bujarých sázkách na koníčky. Alespoň […]